Patočkova

Při přípravě projektu bylo navrženo vždy několik variant měřicích míst, finální byla vybrána OCP MHMP. Měřicí místa byla vybírána s cílem získat výsledky, které umožní komplexní posouzení potenciálního vlivu provozu TKB na kvalitu ovzduší. Měření imisí proto probíhala v přímém okolí portálů a výduchů TKB a u navazujících komunikací, u kterých byl předpoklad významných změn intenzity dopravy.

Patočkova/Radimova (Pod Drinopolem)

Měřicí místo – chodník Patočkovy ulice u autobusové zastávky, za křižovatkou s Radimovou ulicí a ulicí Pod Drinopolem směrem k portálu TKB.

Měřicí místo bylo vytipováno z důvodu očekávaných významných změn v intenzitě dopravy po spuštění TKB do provozu. Patočkova ulice, která v Ruzyni navazuje na Pražský okruh, se chová jako dálniční přivaděč pro D5, D6 a D7, protože zajišťuje spojení Prahy s oblastmi ve směru na Karlovy Vary, Plzeň a částečně do Severních Čech. Už před uvedením TKB do provozu zde hustota dopravy dosahovala úrovně 35 tisíc vozidel/24 hodin. Vzhledem ke kapacitě komunikace se zde předpokládal vznik dopravních kolon. Poloha komunikace a skutečnost, že oblast částečně uzavírá uspořádání okolních bytových domů, může vést k častějšímu vzniku zvýšené zátěže prostředí.

Místo reprezentovalo (před spuštěním TKB do provozu) dopravně významně zatíženou, poměrně hustě obydlenou oblast, kde se kromě bytových domů nachází i školská, zdravotnická či rekreační zařízení.

Souhrnně po 4 etapách měření

Patočkova ulice v místě křížení s ulicí Pod Drinopolem před spuštěním TKB do provozu představovala a stále představuje dopravně silně zatíženou lokalitu, ve které se v období srpen 2015 (spuštění TKB do provozu) až únor 2017 dopravní intenzity víceméně stabilizovaly na úrovni cca 45 tisíc vozidel ve všední den a 35 tisíc vozidel o víkendech. Celkový nárůst počtu projíždějících vozidel se po spuštění TKB do provozu v únoru 2017 pohyboval mezi 5 až 10 tisíci vozidel/24hodin.

Měření prokázalo, že zde může, zvláště v období nepříznivých podmínek docházet k překračování krátkodobých imisních limitů NO₂ (200 µg/m³/hod) a frakce PM₁₀ (50 µg/m³/24hodin), že zde pravděpodobně je, byl a bude překračován roční imisní limit (40 µg/m³) stanovený pro NO₂. Naopak, v případě suspendovaných částic frakce PM_2,5 a benzo[a]pyrenu je/bude pravděpodobnost překročení platných ročních imisních limitů více záviset na dalších spolupůsobících zdrojích a rozptylových podmínkách v lokalitě.

Zásadním problém jsou obytné stavby a stavby občanské vybavenosti na hranici emisního prostoru, částečně uzavřený údolní charakter lokality a tvorba dopravních kolon (kdy je zásadně omezena plynulost provozu), které ale primárně vznikají ještě před křižovatkou na Bílé Hoře.