4. etapa měření (1. 2. až 28. 2. 2017)
Prvních 14 dní kampaně proběhlo v období mimořádně nepříznivých rozptylových podmínek, kdy byl v Praze vyhlášen II. stupeň smogové situace – regulace. V průběhu měřeného období:
- Nebyl krátkodobý imisní limit stanovený přílohou č. 1 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. pro NO2 (200 µg/m3/hod.) překročen. Maximální naměřená hodinová hodnota NO2 byla 171,4 µg/m3.
- Krátkodobý imisní limit stanovený pro PM10 (50 µg/m3/24hod.) byl v průběhu měřeného období překročen celkem 12krát; výhradně v období zhoršených rozptylových podmínek za smogové situace (1. – 16. 2. 2017), v dalším měřeném období limit nebyl překročen. Maximální 24hodinová hodnota PM10 ≈ 107 µg/m3 byla naměřená 15. 2. 2017, když v Praze vrcholila smogová situace.
- 24hodinové hodnoty suspendovaných částic frakce PM2,5 se pohybovaly v rozsahu od 12 do 110 µg/m3; benzo[a]pyrenu (BaP) v rozmezí 0,63 až 6,50 ng/m3. Maximální hodnoty byly měřeny vždy v období od 1. do 16. února, v období smogové situace, kdy byly, shodně se stanicemi AIM v Praze, měřeny 5 až téměř 10krát vyšší hodnoty než za normálních podmínek.
- Průběh hodinových hodnot NO2 a PM10 si přes postupnou kumulaci škodlivin v ovzduší v první polovině února zachoval typický velkoměstský průběh, s ranním (vyšším) a odpoledním maximem, sedlem v poledních hodinách a s výrazným nočním minimem. Průběh 24hodinových hodnot suspendovaných částic frakce PM10 v podstatě zachovával charakter týdenních cyklů s víkendovými minimy.
- Odhad shody se souběžně měřenými hodnotami PM10 a NO2 na stanicích AIM v Praze a v okolí TKB a na stanicích provozovaných ČHMÚ lze považovat, zvláště v případě frakce PM10, za velmi dobrý. Projevují se zde vlivy dalších okolních zdrojů (za zvláště významný můžeme považovat v době smogové situace příspěvek okolních lokálních topenišť ze severozápadně položené vilové čtvrti), které ztěžují kvantifikaci vlivu dopravy.
- Měření potvrdilo, že se jedná o dopravně významně zatíženou lokalitu. Spolupůsobí zde jak okolní povrchové liniové zdroje, tak potenciální emise z výduchu z Bubenečského tunelu. V období od srpna 2016 do února 2017 se intenzita dopravy v Bubenečském tunelu snížila ve všední dny i o víkendech o cca 5 tisíc vozidel/24 hodin.
- Velmi nepříznivé rozptylové podmínky a smogová situace v první polovině února 2017 vedly k tomu, že po meziročním poklesu průměrné hmotnostní koncentrace frakce PM10 mezi srpnem 2015 a srpnem 2016 o 2 µg/m3, (příčinou může být uzavření Korunovační ulice) byl rozdíl mezi únorem 2016 a únorem 2017 až 16 µg/m3. V případě oxidu dusičitého (NO2) po zanedbatelném nárůstu mezi srpnem 2015 a srpnem 2016 o cca 2,5 µg/m3 lze při srovnání února 2016 a 2017 identifikovat podobný meziroční nárůst 21 µg/m3. Výrazné zhoršení (z měřených lokalit nejvyšší) mezi topnými sezónami 2016 a 2017 dále vykázaly hodnoty frakce PM2,5 (nárůst o 43 µg/m3) a BaP (o 2,43 ng/m3). Jedná se ale pouze o orientační údaje – dlouhé období nepříznivých rozptylových podmínek neumožňuje odhadnout dopad změn intenzit dopravy na této křižovatce se dvěma portály TKB na kvalitu prostředí.
- Odhad ročních hodnot (srpen 2016 – únor 2017) ovlivnila smogová situace v první polovině února, případný odhad by proto nebyl reprezentativní ani na orientační úrovni.
