Obří výdech nedaleko pražské Stromovky proměnil výtvarník Federico Díaz a jeho tým v umělecké dílo opláštěné deskami s plastickými heraldickými motivy. Reliéf vytvořil prostřednictvím naprogramovaného robotického ramene ABB. 27. dubna 2020 byl vydán kolaudační souhlas na umělecko-architektonické ztvárnění výdechového objektu tunelového komplexu Blanka v ulici Nad Královskou oborou. Realizace opláštění výdechového objektu společně s úpravou parteru byla zahájena koncem roku 2018, přičemž zhotovitelem stavby bylo studio Federico Díaz s. r. o.
Betonový výdech tunelu Blanka pokrylo 176 umělecky opracovaných dílů o rozměrech 130 na 235 centimetrů, z nichž každý je unikátní. Dílo bude finálně dokončeno koncem května, kdy bude dokolorován reliéf. Jako součást díla proběhla i regenerace okolí, díky níž vznikla pro veřejnost zóna oddechu s cvičebními prvky a lavičkami o ploše zhruba 1000 m2. Investorem projektu je Hlavní město Praha.
„Projekt Heraldic byl pro náš tým výzva. S roboty pracuji od roku 2008, ale pro reliéf na výdechu jsme vyvinuli novou techniku, která umožnila dílo tak velkého rozsahu. S pomocí robota ABB jsme vytvořili 176 unikátních dílů a ve spolupráci s mnoha dalšími partnery jsme revitalizovali přehlížené zákoutí Letné,“ řekl k dokončení díla jeho autor Federico Díaz a dodal: „Cítil jsem velký závazek, protože se jedná o dílo ve veřejném prostoru, které vzniklo na základě iniciativy občanského sdružení, a doufám, že obyvatelé budou mít z nového místa stejnou radost jako my.“
Historik architektury Zdeněk Lukeš, který byl u zrodu projektu, uvedl: „Když jsme s přáteli, kteří bydlí poblíž betonového výdechu, viděli, že povrch obřího válce, dosahujícího výšky říms okolních domů, je bez jakéhokoli výtvarného ztvárnění, snažili jsme se přesvědčit investora tunelu, aby tento stav změnil, neboť nám bylo jasné, že bude nakonec válec pokryt nahodilými výtvory sprejerů. Doporučili nám tehdy založit občanské sdružení a vypsat soutěž na výtvarné řešení, což se stalo. Federicův vítězný návrh byl ale realizován s mnohaletým odstupem až teď, naštěstí včetně úpravy okolí výdechu. Dobrá věc se tedy nakonec podařila.“
„Propojení umění a technologií posouvá hranice představivosti. Výsledkem může být nejen samotné umělecké dílo, ale i nové směry v technologickém rozvoji. Tento projekt představuje inovativní postupy, které inspirují dále nejen umělce, ale i průmysl,“ uvedl k motivaci společnosti Vítězslav Lukáš, generální ředitel ABB v České republice, a doplnil: „Kromě prvků umělé inteligence, se kterými náš robot pracoval, projekt také prověřil unikátní techniku odlévání, rytí s mimořádnou přesností nebo recyklaci odlévací hmoty.“
Uměleckou tvorbu Čechoargentince Federica Díaze charakterizuje propojování umění s technologiemi dlouhodobě. Experimentovat s nejnovějšími technologickými postupy začal již během studií na pražské Akademii výtvarného umění v 90. letech. Přímo s roboty začal tvořit v roce 2008, a to jako jeden z prvních umělců globálně. Svá díla vystavoval po celém světě, mimo jiné v Londýně, Tokiu, Benátkách či Massachussets.
Pro společnost ABB, která umělci robotické rameno zapůjčila, to není první spolupráce spojující umění a technologie. ABB aktivně podporuje nejen estetické obohacování veřejného prostoru, ale také inovace a nové technologie pro umění i průmysl, což je vidět i na dalším z projektů Studia Federica Díaz. Při tvorbě sochy pro Centrum Bořislavka pracuje umělec unikátní technikou robotické fabrikace s materiálem UHPC (ultra high performance concrete), vyvinutou Kloknerovým ústavem při ČVUT, což se dá považovat za průlom ve stavebnictví.
