19.9.2015 byly tunely uvedeny do zkušebního provozu.
17.9.2015 proběhlo v Bubenečském tunelu cvičení IZS.
09.2015 byly v tunelech provedeny komplexní zkoušky.
19.9.2015 byly tunely uvedeny do zkušebního provozu.
17.9.2015 proběhlo v Bubenečském tunelu cvičení IZS.
09.2015 byly v tunelech provedeny komplexní zkoušky.
V roce 2007 byly zahájeny práce ve staveništi Troja.
Ražené tunely byly budovány z portálu v Troji.
Na Letné bylo zahájeno hloubení stavební jámy.
27.11.2006 bylo vydáno stěžejní stavební povolení (celkem 78 stavebních povolení).
8.7.2002 bylo vydáno územní rozhodnutí.
V roce 2000 byl vypracován návrh dokumentace k územnímu rozhodnutí.
V roce 1999 byly zahájeny práce na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
Tunelový komplex Blanka, tvořený třemi na sebe navazujícími tunelovými úseky Brusnickým, Dejvickým a Bubenečským, představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejvíce složitých projektů, které byly na území hlavního města Prahy realizovány. Rozsah stavby je mimořádný a srovnat jej lze pouze s výstavbou prvních provozních úseků pražského metra. Odpovídá tomu i délka přípravy stavby, množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, organizace MHD a NAD, koordinace a organizace celé výstavby.
Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na hranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka. Již počátkem 90. let minulého století, kdy probíhaly studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení této části okruhu bylo jasné, že převážnou část stavby bude třeba vést v tunelech, budovaných jednak z povrchu, ale z velké části i ražených, aby výstavba a především pak provoz na vzniklé kapacitní komunikaci minimálně ovlivňovaly své okolí.