Přesně před třemi lety v sobotu 19. září 2015 byl zahájen zkušební provoz tunelového komplexu Blanka. Od té doby jím projelo již přes 100 milionů aut, což potvrzuje jeho stěžejní vliv na dopravu v Praze. Celý objekt byl během této doby důsledně monitorován a naměřené výsledky dokazují, že stavební objekty fungují správně podle předpokladů projektu.
Základní závěry a vyhodnocení
Stavební a technologická část
V rámci zkušebního provozu nebyly doposud shledány žádné zásadní komplikace ve stavební a technologické části tunelů, nastalé drobné problémy se neprodleně řeší. Kromě mediálně známého případu tvorby rampouchů ve vjezdové troubě hloubeného úseku Bubenečského tunelu byly řešeny pouze tyto významnější problémy:
- Nesprávná funkce úsekového měření: po odstranění závady v dubnu 2016 již systém pracuje správně. Denně překročí maximální povolenou rychlost přibližně 2000 řidičů, z toho většina ve směru Troja (vliv klesání). Překročení maximální povolené rychlosti je penalizováno!
- Poškozování závor: i přes skutečnost, že vjezd do tunelu je zakázán proměnným dopravním značením, včetně blikajících výstražných světel červené barvy, soustavně dochází k poškozování závor řidiči, kteří se zjevně řádně nevěnují řízení vozidla.
- Porucha přenosového systému: dne 10. 4. 2018 cca v 18:19 hod došlo k poruše páteřního přenosového systému (technologické datové sítě) v TKB, v jejímž důsledku nastal výpadek souboru videodohledu, videodetekce a komunikace mezi SOS hláskami v tunelu a velíny. Po odstranění závady byla přijata preventivní opatření, která eliminují pravděpodobnost výskytu závady.
Z hlediska stavební a technologické části lze konstatovat, že všechny stavební objekty a provozní soubory fungují správně podle předpokladů projektu a stav v tunelech umožňuje bezpečný provoz. Pravidelná údržba je realizována v předem naplánovaných a úředně povolených nočních uzávěrách.
Bezpečnost v tunelech
Provoz v tunelech je neustále monitorován pomocí zejména automatického dohledu (přímo vyhodnocováno řídicím systémem tunelu) a kamerového dohledu pod kontrolou dispečera dopravy a operátora technologie. V reálných časech jsou tak zjišťovány a vyhodnocovány skutečné podmínky v tunelech.
Nejvýznamnějším problémem z hlediska bezpečnosti bylo zpočátku otáčení vozidel do protisměru v blízkosti křižovatky Malovanka. Změna režimu oproti předcházejícímu stavu způsobovala, že někteří řidiči omylem vjeli do Brusnického tunelu, kde se snažili v rozpletu otočit do opačného směru a pokračovat směrem ke Strahovskému tunelu. Pro zlepšení orientace bylo v prostoru křižovatky instalováno vodorovné dopravní značení s uvedením místních cílů (Troja, Smíchov). To vedlo k významnému úbytku těchto případů.
Bezpečnost v tunelech a akceschopnost jednotek IZS při zásahu byla prověřována v rámci čtyř prověřovacích a taktických cvičení.
Vliv na životní prostředí
Vliv stavby na životní prostředí je monitorován v souladu s dokumentací a podmínkami rozhodnutí o povolení zkušebního provozu. Na základě výsledků jednání s Městskou hygienickou stanicí a Odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OOP MHMP) je z hlediska hluku monitorováno celkem 33 míst (noční a denní měření), z hlediska imisí 8 míst.
V případě imisních měření znečišťujících látek v ovzduší se aktuálně zpracovává numerický model, na jehož základě bude možné doložit plnění příslušných limitů. Všechny výsledky měření intenzit, hluku, imisí a aktuality jsou veřejnosti v maximálně možném rozsahu zpřístupňovány prostřednictvím tohoto webu.
Z naměřených hodnot ekvivalentní hladiny akustického tlaku v roce 2015 a 2017 je zřejmé, že na většině měřených míst (42 míst) došlo vlivem zprovoznění tunelového komplexu Blanka ke snížení hlukové zátěže.
Na místech, kde došlo ke zvýšení hlukové zátěže se ve většině případů (16 míst) nárůst hladiny hluku projevil změnou do 0,9 dB včetně. Toto je považováno za nehodnotitelnou změnu v souladu s Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U míst, kde došlo k nárůstu o více jak 0,9 dB (8 míst) se výsledné hodnoty po zprovoznění Tunelového komplexu Blanka pohybovaly pod limitními hodnotami pro dané místo měření, anebo pod limitními hodnotami stanovenými v rámci vydaného časově omezeného povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku.
Vliv na dopravu
Doprava v tunelech
Doprava v tunelech je plynulá a bezpečná. I s ohledem na roční variace dopravy lze konstatovat, že stále dochází k mírnému nárůstu intenzit dopravy.
| Délka zkušebního provozu | 3 roky |
|---|---|
| Počet vozidel, která použila tunely | přes 100 000 000 |
| První milion vozidel | 3. 10. 2015 |
| Maximální denní intenzita | 94 700 (Brusnický tunel 28. 3. 2018) |
| Minimální denní intenzita | 21 000 (Bubenečský tunel 1. 1. 2016) |
| Dopravní nehody se zraněním | 13 |
| Dopravní nehoda | 242 |
| Zastavení vozidla pro nedostatek PHM | 166 |
| Kuriózní zastavení vozidla | 19. 11. 2015 řidič zjistil, že mu v tunelu nefunguje navigace a telefonoval o radu výrobci |
| Trestuhodné chování | 21. 12. 2015 vstoupily do prostoru Brusnického tunelu dvě chodkyně s kočárkem! |
Doprava na povrchu
TSK hlavního města Prahy průběžně monitoruje počty projíždějících vozidel na vybraných významných charakteristických profilech komunikací v Praze (místa vybavená automatickými zařízeními pro trvalé sčítání projíždějících automobilů). Ve vybraných profilech, kde není tato technologie k dispozici, byla provedena individuální měření.
Aktuální stav lze charakterizovat takto:
- Na komunikacích, které napojují tunely (Městský okruh) na povrchovou komunikační síť (V Holešovičkách, Patočkova, Dobříšská, Svatovítská) došlo k nárůstu dopravy a nyní je stav stabilizovaný
- Tam, kde došlo po zprovoznění ke snížení intenzit dopravy (Milady Horákové, Veletržní, Argentinská, apod.), je stav stabilizovaný a nedošlo k opětovnému nárůstu intenzit
- Lokální změny intenzit jsou způsobené již dalšími úpravami na povrchové komunikační síti (opravy a rekonstrukce komunikací v Praze).
V místech s většími kongescemi dopravy jsou na základě výsledků dopravních průzkumů prověřovány změny dopravního řešení. Jedná se aktuálně zejména o realizaci dvoupruhové rampy napojující ulici Povltavská na most Barikádníků pro odstranění kongescí v ulici Nová Povltavská (důvod regulací tunelů ve směru Troja), a prověřování úprav (ve spolupráci s FD ČVUT) na Barrandovském mostě, pro odstranění kongescí v ulici Dobříšská (důvod regulací ve směru Strahovský tunel).